Jak je na původních fotkách autíčka vidět, vůz měl klasickou stovkovou masku. Sice ,fousy, byly z tisícovky, ale i tak. Co si budem povídat, čtyřočka je čtyřočka a u mého příležitostného zaměstanavatele se povalovalo cosi, co kdysi bylo autem, netrvalo rozhodnutí dlouhy. Po domluvě a shánění odtahu jsem si nechal auto stáhnout do Pardubic a začala demontáž přední masky. Dělal jsem to sám s příležitostnou asistencí kamarádů asi týden. Sice jsem se vztekal, nadával a takvšelijak podobně, ale přeci jen, co by člověk neudělal. Masku jsem sundal, obrousil původní lak, ošetřil základovkou a stříkl (stejně ji ještě asi obrousím a ošetřím jednou, práce nic moc).

Maska připravena. S těmito slovy jsem začal zjišťovat, kdo mi pomůže ji vyměnit. Jednoho nedělního odpoledne se tak sešla známá útočná trojka ve složení já, LC a PB. Po celoodpoledním boji a hromadném hlasitém nadávání jsem měli dvoučku dole. Již za tmy jsme uklidili bordel na parkovišti, dohodli se na druhý den a rozešli se. Druhý den jsem začal sám, později opět práce skupinová. Tentokráte již večer byla čtyřočka na svém místě. Výměna mě stála dvě tatry nervů a spoustu nadávek, ale hotovo.

Dokončovací práce probíhali již zcela v mé režii. Postupné navracení komponentů - potkávací světla (dodnes neseřízená), světla dálková a nakonec nárazník. Zapojení dálkových světel je otázkou jednoho volného odpoledne, leč ještě se tak nestalo. Nakonec přišel zpět nárazník. Po dosazení a zapojení blinkrů jsem zjistil, že neblikám. Po zmapování situace jsem zjistil, že nekostřím. Jeden blinkr jsem nahradil novějším, už kostřil. S druhým jsem nehnul, takže nakonec začal asi po měsíci a půl blikat sám.